úterý 7. února 2017

A kdy máš čas si číst?

Za posledních pár týdnů jsem byla několikrát dotazována, kde beru čas na čtení, když mám čtyři děti. A taky jak to děláme, že naše děti čtou.

Jen tak si zalézt a číst si (R a Čtyřlístek)

Nikdy mi nepřišlo na mysl, že bych kvůli dětem měla přestat číst. Vlastně mi nikdy nepřišlo na mysl, že bych kvůli čemukoli měla přestat číst. 

Čtu si, kdykoli mám příležitost. 

Čtu si, když se Se vzteká, že nechce být sama - a já si jdu sednout k ní do ohrady. Občas to dopadá tak, že já si čtu a ona si prohlíží leporelo, protože se opičí. Za mě rozhodně win-win solution. 

Čtu si, když smažím lívance nebo jakékoli jiné jídlo (kupodivu jídlo nepálím). 

Čtu si, když po obědě čekám, až usnou Sa a Se v rámci poledního klidu. E s R si v té době čtou ve svých postelích. Další win-win solution... ;) 

Čtu si, když čekám na hudebce (a je jedno, jestli tam čekám sama, nebo s sebou mám jedno až tři děti). 

Čtu si před spaním, protože potřebuju zpomalit mozek, bez toho usínám podstatně déle. Někdy si čtu deset minut, jindy hodinu - a pak jsou ty případy, kdy si čtu třeba do dvou ráno, protože tu knížku prostě chci dočíst. Ano, má to za následek mírné nevyspání, ale na to jsem za posledních sedm let už celkem zvyklá. 

Čtu si při cestách vlakem - jeden z důvodů, proč jsem třeba do pražského archivu začala jezdit vlakem, byla právě možnost čtení si. Skoro dvě hodiny tam, skoro dvě hodiny zpátky? Skvělá příležitost si číst. 

Čtu si, i když tím vlakem jedu s E do Prahy nebo do Brna na nějakou akci. 

Mám stabilně jednu rozečtenou knížku na wc (momentálně Jako bychom dnes zemřít měli), kde si čtu vlastně vždycky, když tam jdu. 

Muž to má podobně. Čte si dost často, holky nás oba vidí číst. Čteme jim před spaním. Mají předplacené časopisy (Čtyřlístek, Raketa, Sluníčko, Dráček, Pastelka), ve kterých jsou komiksové i psané příběhy. Mají k dispozici velké množství vlastních knížek. Chodíme do krajské knihovny, kde už mají E i R vlastní průkazky. A díky tomu všemu čtou. Ale tím hlavním je rozhodně to, že my sami čteme. A čteme hodně...

Žádné komentáře:

Okomentovat