"Mami, já bych chtěla ještě chodit na housle!"

Další školní rok. Další nálož kroužků. 

A že letos je to zase nálož, byť se díky překrývání kroužků některé pro letošek eliminovaly, případně vypadly proto, že holky ztratily o daný obor zájem... I tak toho zůstává spousta a holky mají něco každý den. Ale co bychom jim to nedopřáli, když ty možnosti jsou, že?

Les - celoroční projekt

Poslední měsíce byly hodně náročné, protože jsme zůstaly doma jen samy holky, muž se "fláká" po motonehodě v nemocnicích... I proto toho tady mnoho nepřibylo, byť jsme podnikly nějaké ty výlety i exkurze, pokusím se to postupně doplnit. 

Letos ale máme novinku - celoroční projekt. Veronika a Maty nás inspirovali a o prázdninách jsme se s naší nejstarší neteří Markétou, která teď též učí doma, bavily o tom, že by bylo fajn mít nějaký celoroční projekt. No a holky se toho chytly a po diskuzi při jedné dlouhé cestě autem se dohodly a rozhodly, že ten letošní projekt bude na téma:

LES

Knihovna

Jedním z míst, která pravidelně navštěvujeme, je (asi zcela nepřekvapivě) knihovna. V Havlíčkově Brodě je Krajská knihovna Vysočiny a musím říct, že patří nejen mezi velmi dobře vybavené, ale také mezi velmi aktivní knihovny.

E už chodí do knihovny sama - vezme to občas po cestě na dramaťák. Zastaví se v knihovně, půjčí další várku komiksů a nějaké tvořivé knížky, protože tvoření ji velmi chytlo. Sama šije, zkouší vyrábět nejrůznější věci - a díky dobře zásobené knihovně si může půjčit spoustu zajímavých knížek. Aktuálně má doma knížku Super snadné ruční šití pro děti a nějakou o korálkování a je z toho nadšená. Nebudu zastírat, že velký bonus je to, že šije sama, bez asistence, takže se tím zabaví na půlku odpoledne. :)

"A kolik to všechno stojí?"

Otázka, jak zvládáme domškolu finančně, se většinou poté, co zmíním, že oba pracujeme z domova (tím pádem nepřicházíme o jeden plat, což je situace řady domškoláckých rodin), překlopí do otázky "aha - a kolik vás to teda stojí?". Když jsem nad touhle otázkou přemýšlela, tak jsem si uvědomila, že by nás vlastně domácí vzdělávání mohlo stát výrazně méně, než kdyby naše děti chodily do školy, i když jsem si myslela opak. Proč?

Věci, které máme asi všichni běžně doma

Ty nepočítám mezi ty věci, které musíme zvlášť pořizovat. Patří sem pastelky, papíry (ať už obyčejné nebo barevné), tužky, propisky, lepidla, nůžky, pravítka, štětce, voskovky, gumy, izolepu, prostě všechny potřeby, které děti běžně využívají nejen ve škole, ale i doma. Některé věci ale pořizujeme ve výrazně větším množství - třeba právě obyčejné nebo barevné papíry.

Učebnice

Jedna z dalších otázek, které dostávám pravidelně, je dotaz na to, z jakých učíme učebnic. Otázka je to jednoduchá, odpověď na ni už ne tolik. Někomu hned vyskočí otázka "no moment, vždyť jedete unschooling, tak jaké učebnice?"...

Vězte, že unschooling se nerovná nevyužívání učebnic, pracovních sešitů a dalších věcí. Osobně to naopak vnímám tak, že by dítě mělo mít nejrůznější pracovní listy, učebnice, encyklopedie, knížky, písanky, čítanky apod. k dispozici a samo si mezi nimi mohlo vybírat s ohledem na náladu a tak vůbec.

Slovní hodnocení (1. ročník)

Slíbila jsem, že sem dám znění slovního hodnocení, které jsme sepsali pro naši nejstarší, která teď ukončila první třídu. Tady tedy je: 

Milá E,

máš za sebou první rok na základní škole a je tu čas na první shrnutí toho, co ses v tomhle školním roce naučila.

"A jak to u vás prakticky probíhá?"

Tuhle otázku dostávám docela často - obzvlášť poté, co zmíním, že oba pracujeme. Tak tedy, jak to u nás probíhá? 

Předně máme výhodu v tom, že oba děláme většinou z domova. A druhá věc je, že máme péči o děti rozdělenou. Já v pondělí a v úterý, muž ve středu a ve čtvrtek, já pak od pátku do neděle. A další týden opačně. Péče spočívá v zaopatření dětí, starosti o domácnost a vše kolem, takže ten, kdo má službu, zajišťuje vše od snídaně až po večerní ukládání. Na tenhle systém jsme najeli před více než třemi lety a funguje nám dobře.

Zimní hrátky o století zpátky

Máme štěstí, že vedle ve vsi je jedno ze sídel spolku Chaloupky. Ty samy sebe charakterizují jako společnost "zabývající se environmentální výchovu a vzděláváním (především pak výchovou k ochraně přírody a trvale udržitelnému rozvoji)". Je to tedy jedna z řady "přírodovědných" organizací, které u nás nabízejí vzdělávání dětí i dospělých.

A kdy máš čas si číst?

Za posledních pár týdnů jsem byla několikrát dotazována, kde beru čas na čtení, když mám čtyři děti. A taky jak to děláme, že naše děti čtou.

Jen tak si zalézt a číst si (R a Čtyřlístek)

Tak tu máme první školní rok

"A jaký má E rozvrh?"

Žádný. 

"Co se E dneska naučila?"

Povídaly jsme si o kapalném kyslíku, protože jsme cestou do Třebíče na matriku jely za autem, které ho vezlo.

Dozvěděla se, jak pozná velrybu grónskou, čím se živí keporkak (a že se mu říká i velryba novoanglická) nebo jak hluboko se potopí vorvaň a jak dlouho pod vodou vydrží. 

"A co celý den dělá?"

To, co ji baví. V pátek třeba stavěly s R papírový hrad. Ve čtvrtek si zkusila udělat svůj první lapbook, protože viděla, jak si prohlížím na webu lapbooky a chtěla vědět, jak se něco takového dělá.

 

Kam s dětmi zadarmo - doplnění

Díky Robertovi za upozornění, že mi chybí akce sportovního ražení. Asi je to i tím, že máme samé holky, které se o některé věci zas tak moc nezajímají. :) A tak je tu druhá várka věcí, které je možné podniknout s dětmi - a neplatit přitom vstupné.

Kam s dětmi zadarmo?

Na facebookové stránce Fóra rodičů jsem narazila na článek, týkající se toho, na čem všem chudé rodiny přes léto šetří, že nemůžou s dětmi vyrážet na hrady a zámky a obecně za kulturou. Byl to spíše takový ten "stěžovací" typ článku, přitom si myslím, že řada rodin (nejen těch skutečně chudých) by spíše uvítala informace o tom, kam se dá s dětmi vyrazit zadarmo.

"Však E. už je dost, kam půjde do školy?"

Všechno to obvykle začíná velmi nevinně: "Kolik je E? Šest? Tak to už půjde do školy, že?"

Ano, přiznávám, nejjednodušší by bylo odpovědět prostě: "Jo, půjde," ale tak to většinou nedopadne, protože moje celá odpověď obvykle bývá "Ano a ne, věk má, ale budeme ji vzdělávat doma". Chvilka napětí, občas překvapený nádech a začnou se hrnout otázky.

Vánoce jsou za námi

Letošní Vánoce se nesly tak napůl v duchu nadělování "užitečných" věcí, hlavně knížek. A s tím, jaké knížky jsem objevila v posledních dvou dnech, nadělování nejspíš ještě neskončilo. A co jsme holkám nadělili nebo nechali nadělit? :) A co jste dětem nadělili Vy?

Myšlenkové mapy

Na myšlenkové mapy jsem v minulosti narazila už mockrát, nikdy jsem si ale nebyla jistá, jak se vlastně vytvářejí a jak se s nimi pracuje. Před pár dny jsem ale ve FB skupině o domácím vzdělávání na jednu takovou mapu, vytvořenou přímo dítětem, narazila - a nedalo mi to. Půjčila jsem v knihovně doporučovanou knížku od Tonyho Buzana Myšlenkové mapy pro děti a po přečtení prvních několika stránek jsem si dneska s dětmi sedla - E. se pustila do mapy na téma "co se chci naučit ve škole", posléze změněné na "na co se ve škole těším", R. na téma "kam se chci podívat".