čtvrtek 18. ledna 2018

Zimní knižní nadílka I

V zimě rozhodně utrácím za knížky víc než ve zbytku roku. Je to totiž nejen období Vánoc, ale taky trojích narozenin - E, R a Se. Tím pádem nám těch knížek knížek přibylo hodně (a to i od rodiny). Nevím, jestli s odstupem zvládnu vypsat všechny nové knížky, ale snad ano. :)


Lyžníci z Plískanic: Knížka, kterou doporučilo více lidí a která mě zaujala i proto, že se u nás doma nelyžuje. Nebo tak - muž lyžovat umí, já nikoli, byla bych ráda, kdyby se to holky naučily, ale zatím není nikdo, kdo by je na ten svah vzal. :)

Justýnka a asistenční jednorožec: Opět hojně doporučovaná knížka, do které jsem se zamilovala na první pohled. Nádherně udělaná, skvělé ilustrace, i příběh hodně zaujal... Co víc si od knížky přát? :)

Pod vodou/Pod zemí: Další velká knížka (i kvůli těm velkým jsme museli holkám koupit novou knihovnu - prostě už se nevešly). A další skvěle provedená knížka, kterou jsme měli my dospělí přečtenou dřív než děti. Takových zajímavostí, o kterých jsme vůbec nevěděli, to se jen tak nevidí.

Ronja, dcera loupežníka: Klasika, kterou holky slyšely při zářijové cestě do Chorvatska. A tak padla volba koupit i tuhle knížku, protože je prostě skvělá. Astrid Lindgrenová umí a já mám její knížky hodně ráda. 

Ježibaba na koloběžce: Máme od pana Kahouna knížku V Dlouhonosech straší čerti a protože se holkám líbila, tak jsme zakoupili další jeho knížku. Zatím jsme nečetli, chystáme se někdy v průběhu roku při večerním čtení.

Zahrada: Moje velké "trauma". Jako dítě jsem tuhle knížku nesnášela. Obcházela jsem ji obloukem i jako dospělá. A pak jsme byli na interaktivní výstavě Zahrada. Následně jsem půjčila v knihovně Zahradu jako audioknihu. A slyšeli jsme ji v autě asi osmkrát. Pak už byla cesta ke knížce podstatně kratší, dokonce Se dostala ke 2. narozeninám Zahradu jako kostky. Trauma vyléčeno. :)

Velká kniha drobné havěti: Další velká. A další úžasná. :) Pro poznávání hmyzu je naprosto skvělá, navíc má velmi pěkně provedené obrázky. Když jsem ji poprvé otevřela, holky se na mě sesypaly a ptaly se na všechno možné (klasicky hlavně na otázky, na které jsem nebyla schopná odpovědět ;)). 

Příběhy dvanácti měsíců: K téhle knížce jsem se dostala přes Nejlepší knihy dětem a jsem ráda, že jsem ji koupila. Jednotlivé měsíce tam o sobě povídají a popisují nejen vznik názvu, ale i to, co se v jejich průběhu děje, o zvycích, přírodě, svátcích... 

Meluzína Severýna: Jsou knížky, ke kterým mě přivedou - ilustrace. Ty od Lucie Dvořákové jsme si hodně oblíbili (nebo oblíbily? :)), a tak jsem jednou hledala, co všechno vlastně ilustrovala. A pohádky o lidských nedostatcích? Skvělé!

Zlodějíček Bubla: A tady jsem zase vsadila na jistotu - Astrid Lindgren. Navíc tahle knížka vyšla v edici Druhé čtení, kterou si oblíbila E...

Devět plchů v pelechu: Nejsou na fotce, protože je nemůžu najít. Ehm. Někde tu jsou, ale asi si je Se tak dobře uklidila, že je najdu až při nějakém velkém úklidu. Nevadí, co už. Nádherné leporelo (drahé, ale nádherné). Ilustrace, básničky, všechno... Já se do něj zamilovala na první pohled. :) Jen sehnat ho byl před Vánoci celkem boj, ale nakonec se povedlo.

Knížek bylo opravdu hodně, a tak jsem se rozhodla rozdělit je do dvou částí. A snad se v dohledné době dokopu tu druhou napsat. :)

1 komentář:

  1. Hele, ta Zahrada je nějaká začarovaná. Já ji v dětství taky nemusela až nemohla. A i u nás stejné léčení. Výstava ve Sladovně, kostky z Minoru a audiokniha. :-))

    OdpovědětVymazat