Osmiletá R. se v poslední době zamilovala do ornitologie. Takže když jsem navrhla, že bychom mohly jet na Víkend v ptačí kůži, který pořádá Česká společnost ornitologická, velmi nadšeně souhlasila. Nabídla jsem to i ostatním, nakonec z toho vyšlo tom, že jela ještě sedmiletá Sa. A tak jsem je v pátek 6.9. naložila společně s vybavením na celý víkend do auta a vyrazily jsme.
Cílem naší cesty bylo rekreační středisko Babočka na Děčínsku, kde se tenhle víkend pro rodiny s dětmi letos konal. Ubytování bylo poněkud spartánské - v klasických táborových chatkách, což tenhle víkend znamenalo, že nám nebylo úplně teplo. Nicméně program tyhle strázně bohatě vynahradil.
Hned v pátek večer (dojely jsme na místo před sedmou) si děti vyrobily masky ptáků a do těchto ptáků se za zvuků šamanského bubnu a zaříkání jako "bubo bubo! parus major! alcedo athis!" proměnily.
V sobotu ráno nás čekala exkurze k Velkému rybníků u Horního Podluží, kde na nás čekal ředitel Národního parku České Švýcarsko, Ing. Pavel Benda. Ten nás seznámil s nejběžnějšími druhy této lokality, děti měly možnost si zblízka prohlédnout odchycené ptáky a odpovídat na spoustu otázek s ptáky spojených. Navíc dostaly omalovánky a další materiály od NP České Švýcarsko, které obohatily i naši knihovničku.
Poté jsme na hrázi Velkého rybníka lovili bezobratlé a pozorovali ptáky - viděli jsme hlavně kachny, ale i lovící vlaštovky a jiřičky, někdo měl štěstí a zahlédl i pisilu...
A pak už hurá pěšky zpět do "tábora" - čekalo nás sedm kilometrů, při nichž nás provázelo šest ptáků, které jsme měli podle nápověd poznat. R. si všechny nápovědy poctivě psala, daly jsme dohromady čtyři ze šesti ptáků - skorce a husu jsme netiply... Příště to jistě bude lepší. :)
Po návratu se kroužkovali ptáci, kteří se chytili do sítí kolem střediska. Moc jich nebylo, děti velmi zdatně dělaly spoustu hluku, takže natažené sítě zely prázdnotou. Odpoledne děti čekaly dílničky a pokusy, večer se zapálil oheň a opékali jsme buřty. Když už se úplně setmělo, čekala nás noční bojovka...
Ráno opět kroužkování ptáků, po snídani poznávačka, co je který pták zač, ptačí tělocvik v areálu střediska (kde je mimo jiné malé lanové hřiště - tam naše holky trávily spoustu času) a poté další velká hra - šest zastavení, kde měly děti možnost si zkusit, jak asi loví ten který pták.
Když jsme tuhle hru dokončily, rozhodly se holky stáhnout do tábořiště, protože už potřebovaly chvíli pro sebe. Já si četla, ony dováděly na hřišti, kde v ten moment nikdo nebyl. Před oběděm proběhlo odčarování všech ptáčků zpět do lidské podoby a následně balení a odjezd domů.
Víkend byl skvělý, dozvěděly jsme se toho spoustu o ptácích, jejich zvycích, chování, životě a vůbec. A moc se těšíme na další ornitologické akce.
Ozvi se mi ohledne pradedy Emanuela, prosim. charles 794@gmail.com
OdpovědětVymazat