Jsou výstavy, na které bych děti zatím nevzala, protože by si z nich odnesly jen pocit, že na něco musely koukat, musely být potichu a nesměly dovádět. A jsou výstavy, na které je vezmu, protože se tam dozví spoustu věcí jim přijatelnou formou. Mezi první výstavy patří například Tiziano v Císařské konírně (kam bych se ráda podívala já, ale nejspíš na to nedojde), mezi ty druhé výstava Les v Národním zemědělském muzeu. Pokud jste na výstavě ještě nebyli a máte do konce března příležitost, tak neváhejte.
Vyrazili jsme dnes ve skupině šesti matek a dvanácti dětí ve věku 3 měsíce až 7 let. Měli(y) jsme objednanou prohlídku na 10:30, přičemž jsme se ptali, jestli bychom jako průvodkyni mohli dostat paní Terezu, která provázela lesní školku, v níž má děti jedna z nás. Měli jsme štěstí - povedlo se. A bylo to dobře, paní Tereza to s dětmi opravdu umí.
Děti se tak pro ně naprosto skvěle stravitelnou formou dozvěděly spoustu
věcí o stromech, hajných, zvířatech, lese jako takovém, vyřádily se při
stavbě věže z kostek, při hraní na větve, když se převlékly za veverky,
divočáky, srnce nebo skřítky, prohlédly si zvětšující studánku,
podívaly se, co "vidí" stromy kolem sebe, zkusily si třít dřevo o
sebe... Byla toho spousta.
Po procházce lesem jsme pak ještě zamířili v NZM na výstavu Jede traktor - tam zvítězila možnost zajezdit si v plastových traktorech (a matky měly díky tomu na pár minut klid), vystavených exponátů si děti v podstatě nevšimly. :)
Každopádně Národnímu zemědělskému muzeu a tomu, jak je výstava Les řešená, tleskám. A doufám, že se tam s takovými výstavami setkáme i v budoucnu.
Pohled ke kořenům.
Zvířátkové puzzle.
A na závěr obrázky - lípa, se kterou jsme se seznámili, byla jasně vládnoucím tématem... :)
Žádné komentáře:
Okomentovat