Tak nějak takhle to u nás v posledních dnech vypadá u snídaně, oběda, svačiny nebo večeře. Starší holky si v knihovně půjčily Asterixe a Obelixe - a od té doby je mají neustále rozložené. Večer zhasínáme čím dál později, protože si chtějí "dočíst ještě tuhle stránku!", ráno R zůstává v posteli výrazně delší dobu, protože si vezme komiks a čte si. Sa zase čím dál častěji zkoumá Sluníčko a další předplacené časopisy a zkouší číst krátká slova, případně sama od sebe dělá "cvičení" na čtení. Už teď spolehlivě pozná většinu velkých tiskacích písmen.
A co se u nás jinak právě čte?
Každý večer čteme příběhy/pověsti z knížky Kytlický vodník od Jana Rysky, kterou si E vybrala asi před půl rokem v antikvariátu ve Štáflově chalupě. Dál tu má R rozečteného Strýčka slona z prvního čtení. Velmi často mi holky čtou přes rameno z monitoru (no, už vědí, že to nesnáším, ale ne vždycky to respektují).
Nedávno jsem přistihla R, jak si bere knížku na záchod. Tak už je to tady - ještě že už brzy budeme mít záchody dva... :) Já mám (mimo jiné) rozečtenou knížku Člověk Gabriel od Kateřiny Dubské, muž knížku Člověk v drsné přírodě od J. Pavlíčka.
A teď jsem koukala, že si holky přinesly z půdy knížky Pohádky s Hvězdičkou a Můj táta kouzelník. A že na stolku v jejich pokoji je rozložená knížka Vánoce jednoho kluka z Walesu, kterou očividně taky někdo čte... Čtyrlístky a další časopisy už ani nepočítám. Nejmladší Se samozřejmě sestry napodobuje, takže jsou v permanenci její leporela, případně ukradne knížku některé z holek (už je snad přestala ničit). Inu, máme tu u nás takový čtenářský kroužek...
Žádné komentáře:
Okomentovat