čtvrtek 3. září 2015

My dva dospělí a náš přístup k DŠ

Oba pracujeme. Oba pracujeme v drtivé většině z domova. Oba máme práci, která nám umožňuje věnovat se dětem víc, než je v rodinách, kde pracují oba rodiče, běžné. To je naše obrovská výhoda, která nám hodně uvolňuje ruce a přináší řadu možností.

Tahle výhoda je ale vyvážená jednou obrovskou nevýhodou - oba jsme cholerici. Těžcí cholerici, navíc pocházející z rodin, kde byla aplikována hlavně autoritativní výchova. Což se samozřejmě projevuje v každodenním životě, kdy boucháme občas kvůli totálním kravinám, kdy po dětech vyžadujeme, aby udělaly to či ono - a vyžadujeme to důsledně. Někdy to bouchá právě kvůli tomuhle našemu (občas možná zbytečnému) očekávání. 

Naše povahy jsou jednou z věcí, které nás brzdí v tom, aby pro nás bylo domácí vzdělávání naprosto jasnou volbou. Zvládneme to? Jak se skutečnost, že nebudeme mít v podstatě čas, kdy by děti nebyly doma, promítne do našeho fungování? Dokážeme poskytnout dětem nejen dostatek prostoru na to, aby se učily to, co je zajímá, ale především dostatek našeho času a energie? Budeme mít sílu dnes a denně odpovídat na otázky, pomáhat hledat odpovědi v knížkách a na internetu, provádět dítě věcmi, které se chce naučit?

Z toho, co je aktuálně "v kurzu", máme asi nejblíže k unschoolingu, kombinovanému s cílenými výlety. Naše domácí "škola" by rozhodně nevypadala tak, jak si řada lidí domácí školu představí - tedy dítě sedící několik hodin denně u stolu v obýváku nebo pracovně pod dohledem rodiče zpracovávající nějaký úkol z učebnice pro některou ze tříd základní školy. Naše "škola" by byly spíše výlety a výpravy do přírody, spousta času stráveného v knihovně nebo muzeích, učení se praktickým i méně praktickým věcem na zahradě a v dílně...

Co třeba taková prvouka? Zkoušeli jste někdy spočítat, kolik druhů kytek je na louce (a že my máme jednu takovou krásnou louku v zadní části zahrady - ostatně, tím se dostáváme i k matematice)? Porovnat šišky borovice a smrku? Posbírat osm druhů listů a správně je pojmenovat? A půjde vám to lépe, když sedíte v lavici, nebo když máte možnost vyrazit na louku nebo do lesa a zkusit si to prakticky? 

Možná si to představujeme jako Hurvínek válku. A možná se svou představou tvrdě narazíme. Ale tohle je naše představa toho, jak by se naše děti měly (aspoň ze začátku) učit o světě kolem...

Žádné komentáře:

Okomentovat